Pichlův dům

Dům U Pichlů má velmi bohatou historii. 25. září 1741 se zde narodil hudební skladatel, houslový virtuos a pedagog Václav Vavřinec Pichl.


Tento Mozartův současník patřil jako člen Filharmonických společností v Mantově a Boloni k tehdejší muzikantské elitě. Byl také prvním houslistou vídeňského Divadelního divadla, kapelníkem Marie Terezie, komorním skladatelem arcivévodského páru v Miláně a hraný autor oper, oratorií a symfonických a komorních děl. Také zkomponoval několik
písní na české texty. Perfektně ovládal cizí jazyky – němčinu, italštinu, francouzštinu i
latinu, v níž hledal libreta k operám. Pichlovy Dějiny českých umělců se bohužel staly obětí francouzské okupace Milána a nezachoval se ani jeho překlad libreta Mozartovy Kouzelné flétny do češtiny. Dílo tohoto bechyňského rodáka je obdivuhodné. Napsal na 700 skladeb, včetně 88 symfonií (28 vyšlo tiskem), stovky komorních děl, z nichž bylo vytištěno dvanáct smyčcových kvintetů a kvartetů, několik houslových koncertů, mnoho klavírních sonát a chrámových skladeb.

Hudbě a zpěvu se učil již od 7 let u místního kantora Jana Pokorného. Nejvíce však získal jako student v březnickém jezuitském gymnáziu a poté v Praze na filosofii a teologii. Na
studia si tam vydělával jako houslista ve Václavském semináři a v Týnském chrámu.
Z honorářů si platil varhanní a kompoziční hodiny u proslulého Josefa Segera.Ve třiadvaceti letech opustil svoji vlast a odjel do Vídně, kde se zdokonaloval ve hře na housle u slavného Antonína Vranického. Ve Velkém Varadíně zastával místo druhého kapelníka u biskupa Potačiče. Poté dal přednost před kapelnickým místem v Petrohradě tehdy velmi známému orchestru pražského hraběte Ludvíka Hartiga. Na dlouhou dobu pak zakotvil v Miláně,
kde jeho tvůrčí činnost vyvrcholila. Se svou dcerou, vynikající pěvkyní, hostoval v celé Evropě například v Benátkách, Římě, ale i v Praze. Zde také sdělil svá životní a umělecká data tvůrci prvního českého hudebního slovníku, strahovskému premonstrátu, Bohumíru Dlabačovi.

Václav Pichl, významný bechyňský rodák, byl ve věku 64 let raněn mrtvicí při koncertu
v paláci roudnického knížete Josefa Lobkovice. Podle opisu Pichlova úmrtního listu, vystaveného farním úřadem u sv. Augusta ve Vídni víme, že žil po záchvatu mrtvice ještě více než půl roku a zemřel na následky 23. ledna 1805.

mapa