Bechyňsko.czKulturně turistický informační server Bechyňska

Vyhledávaný výraz nevyplňovat

Střední uměleckoprůmyslová škola Bechyně (dříve Střední průmyslová škola keramická v Bechyni) oslavila ve dnech 25. a 26. června 2010 již 126. výročí svého vzniku. Výnosem tehdejšího c. k. ministerstva vyučování byla dne 1. 8. 1883 zřízena Státní odborná škola keramická. Škola zahájila svou činnost 17. 3. 1884. V soutěži s dalšími lokalitami o umístění školy vyšla vítězně Bechyně pro svou bohatou tradici kamnářské a hrnčířské výroby i pro vhodné surovinové zdroje v blízkém okolí. Úkolem školy bylo přispívat k povznesení živnostenské keramické výroby v zemi, předávat žákům teoretické vědomosti technologického, uměleckého i obchodního směru, zároveň však i praktické znalosti uměleckého rázu. K tomu měli žáci získávat pracovní zručnosti. Slibně se začala rozvíjet skladba učebních oborů, kdy v roce 1885 přibyl k původnímu oboru kamnářskému obor uměleckého hrnčířství a o čtyři roky později obor keramické malby.

Po prvních třech letech, kdy škola zápasila s problémy prostorovými, zakoupilo obecní zastupitelstvo pro potřeby školy budovu špýcharu, podle návrhu člena sboru prof. Krause ji během roku přestavělo do podoby, ve které slouží svému účelu po mnoha dalších úpravách dodnes. Bohužel původní plán přestavět budovu na dvoupatrovou byl z finančních důvodů obecním zastupitelstvem změněn, realizována byla verze jednopatrová, která již v blízké budoucnosti přestala vyhovovat potřebám školy, a proto bylo nutno přikročit k dalším úpravám a přístavbám. Roku 1907 byla dána do provozu přístavba západního křídla budovy s kamnářskou dílnou a keramickými pecemi v přízemí a laboratoří v prvním poschodí. V roce 1912 byla zavedena elektřina, první motor pro pohon strojů v přípravně hmot získala škola v roce 1915.

V historii školy se vyskytla i pohnutá období, v nichž byla přímo ohrožena její existence v Bechyni. První nastal v roce 1930, kdy se projevila vážná snaha o přemístění tehdejší Státní čsl. odborné školy keramické z Bechyně do Prahy. Záměr nevyšel díky úpornému boji o zachování školy v Bechyni, který svedli členové učitelského sboru a občané města pod vedením učitele pověřeného správou školy a pozdějšího ředitele Josefa Šimáka. Tato skupina přesvědčila kompetentní činitele, že školu je nutno v jižních Čechách nejen zachovat, ale i rozšířit a lépe vybavit. V roce 1937 byla adaptována hlavní budova a zahájena výstavba přípravny hmot na východní straně, která byla uvedena do provozu roku 1939. Povzbuzením a zadostiučiněním pro obhájce školy bylo ocenění zlatou medailí na mezinárodní výstavě v Paříži v roce 1937.

Po 2. světové válce se škole otevřely nové perspektivy, neboť vzrostla poptávka po absolventech v nově se rozvíjejícím průmyslu. V roce 1948 byly původní učební obory reorganizovány na obor užitkové keramiky, obor keramické malby a obor technický. V následujícím roce se uskutečnila další adaptace hlavní budovy, při níž byly přistavěny záchody, umývárny a šatny. Konjunktura netrvala dlouho a již v roce 1951 bylo nutno opět s velkým úsilím obhajovat opodstatněnost působení keramické školy právě v Bechyni. Díky velmi dobrým předchozím výsledkům práce a kvalitě absolventů, kteří se úspěšně prosazovali v praxi, přežila škola i toto kritické období. V tomtéž roce byla provedena reorganizace výuky, doposud tříleté studium bylo rozšířeno na čtyřleté, zakončené maturitní zkouškou. V roce 1954 byl zřízen nový obor technologie užitkové, technické a stavební keramiky. V té době nesla škola název Průmyslová škola keramická v Bechyni. V důsledku těchto pozitivních změn vyvstala potřeba úpravy učebních plánů, rozšíření celého provozu včetně zřízení dal­ších výukových prostor. Kromě rekonstrukce stávajících budov byla postavena dvoupatrová budova s prostornými a moderně zařízenými laboratořemi, dílnami, učebnami i přípravnou hmot. Uvolněná dílenská budova z roku 1939 byla adaptována na tělocvičnu a výstavku prací žáků. Tyto nové prostory začaly být využívány od roku 1961, kdy byla škola přejmenována na Střední průmyslová škola keramická.

Přes vybudování velkorysé, moderně pojaté přístavby se brzy začala opět projevovat stísněnost prostor. Proto byly v nové přístavbě adaptovány půdní prostory na informační středisko s odbornou knihovnou, depozitář, učebny a kabinety. V roce 1978 byla zahájena výuka v dílnách v nově přistavené přízemní budově na severní straně školního areálu. V roce 1994 pak byla provedena celková rekonstrukce kotelny s přechodem na vytápění plynem, o dva roky později se podařilo zajistit finanční krytí a provést rekonstrukci systému ústředního topení. V roce 1998 byla provedena celková rekonstrukce vodovodních rozvodů spojená s rekonstrukcí sociálních zařízení. Akce v takovémto rozsahu bylo možno provést díky dobrým vztahům s keramickými závody, které škole významně pomohly sponzorskými dary jak materiálními, tak finančími. V posledních letech byla zahájena etapa oprav, rekonstrukcí a zateplení fasád v budovách školy a domova mládeže.

Domov mládeže je součástí školy a slouží žákům od září roku 1973, když se do tehdejší novostavby přestěhovali z nevyhovujících prostor bývalého kláštera. Nacházejí zde zázemí studenti ze vzdálenějších míst nebo ti, jejichž dopravní spojení do školy není jednoduché. Kromě ubytování a celodenního stravování mají žáci k dispozici klubovny s televizí a videem, knihovnu, posilovnu, fotokomoru a keramickou dílnu. Volný čas mohou trávit i ve sportovních a odborně či kulturně zaměřených zájmových kroužcích ve škole i v domově. Žáci školy také využívají nabídku aktivit tělovýchovné jednoty, základní umělecké školy a kulturního domu. Vzhledem k tomu, že ve škole studuje značný počet místních a dojíždějících žáků a kapacita školy není v současnosti zcela naplněna, jsou ubytovací a stravovací možnosti domova mládeže vytíženy pouze z poloviny. Tomu odpovídá i výše státní dotace, která nestačí na zajištění běžného provozu. V rámci hospodářské činnosti vydělává domov mládeže chybějící prostředky poskytováním ubytovacích a stravovacích služeb veřejnosti. Dvacet pět roků zanechalo stopy na budovách a zařízení domova, proto jsou průběžně prováděny rekonstrukce sociálních zařízení a postupně je obměňováno zařízení pokojů.

Od roku 1968 je na škole vyučováno oborům výtvarné zpracování keramiky a technologie keramiky, v roce 1983 byl nově zařazen obor chemická technologie, později nahrazený oborem analytická chemie, který je od roku 1998 transformován na obor aplikovaná chemie.

Po stručném historickém přehledu bych rád zmínil skutečnosti, které se udály za posledních pět let od posledního sjezdu absolventů při 115. výročí školy. Zaměřím se na informace o současné škole, na některé aktivity jejích žáků a zaměstnanců, které pronikají mimo vnitřní prostředí školy a jejichž prostřednictvím je škola přímo vnímána veřejností.

V současné době je škola právním subjektem, příspěvkovou organizací, zřizovanou Jihočeským krajem. Zájemci o studium si mohou vybrat ze studijních oborů, které jsou zakončeny maturitní zkouškou. Čtyři z nich jsou umělecky zaměřené a žáci jsou přijímáni po vykonání talentových zkoušek z kreslení. Obor aplikovaná chemie má zaměření technické.

Ministerstvo školství udělilo SUPŠ v Bechyni certifikáty o způsobilosti realizovat kurzy pro keramiky, školení soukromých výrobců keramiky v nakládání s chemickými látkami i zaškolení učitelů na práci s výpočetní technikou. Ke komerčním účelům jsou veřejnosti nabízeny i volné ubytovací a stravovací kapacity v domově mládeže. 

Za 120 let připravila škola pro praxi více než 3400 absolventů jak v keramických výtvarně i technologicky zaměřených oborech, tak v posledních dvaceti letech i oborech chemických. Škola je nedílnou součástí Bechyně, její absolventi se i po mnoha letech k městu hlásí a vzpomínají na období prožité v příjemném a klidném prostředí. 

Historické fotografie školy:

zdroj: www.supsbechyne.cz

mapa