Synagoga

Židé v Bechyni dlouho neměli zvláštní modlitebnu. Synagogy musely být povoleny. Pokud byly v soukromých domech, bylo dovoleno je opravovat a přestavovat. Podle počtu židovského obyvatelstva byl povolen trojí druh modliteben, kde byly určeny poplatky: Za povolení ke zřízení řádné synagogy nebo židovského templu platilo se 1 000 zlatých a pak ročně 100 zlatých. Za zřízení synagogy v soukromém domě se platilo 100 zlatých. Za zřízení rodinných modliteben platilo se ročně 50 zlatých.
Na místě nynější synagogy v Široké ulici stával obecní domek, který Židé koupili a postavili místo něj synagogu. To, že to Židé při stavbě synagogy neměli lehké, dosvědčuje úřední zápis:
„De 16. října 1784 předvolána do domu radního obec židovská v příčině dluhu 150 fl. od Jana Brázdy, šenkéře v Hutích, na vystavení jejich synagogy vydlužených, by takové peníze složili. V případu opačny obec židovská takové peníze vstavu složiti není, vyžádala sobě do příštího pondělí, totiž 28. Juli, že se svým Creditorem v té věci umluví a ten den s vyhotovenou věcí před ouřad dostaví.“
Toto se však zcela rozchází se zápisem v kronice. Zde je psáno, že Židé mívali svou modlitebnu a školu v domě č.p. IV a až v roce 1872 si „vystavěli synagogu dosti slušnou“. V dalším zdroji informací v knize Židovské památky Čech je stavba bechyňské synagogy datována do let 1827–28.
Synagoga je prostá stavba s novorománským průčelím. Až do roku 1882 byla vedena synagoga jako majetek obce bechyňské a toho roku byla připsána do majetku židovské obce. Roku 1898 byly, díky novým stanovám, ze synagogy odstraněny všechny německé nápisy a byly nahrazeny českými. Bohoslužby zde byly pravidelně pořádány do 2. světové války. Bohužel vnitřní zařízení se nedochovalo. Od roku 1973 byla využívána jako hasičské muzeum, to bylo však v roce 2000 přestěhováno do Městského muzea. V 70. letech byla budova nově zrekonstruována a na fasádě byl v té době ještě patrný židovský symbol Davidovy hvězdy. Po čase symbol zmizel a na synagogu se opět vrátil až v roce 1995. Davidova hvězda byla na průčelí odhalena dne 18. července 1995 izraelským velvyslancem Moše Jegarem a má být vzpomínkou na někdejší židovskou komunitu, jež zde žila a jejíž minulost a osud dosud připomínal ve městě jen židovský hřbitov. Podnět k umístění Davidovy hvězdy dal izraelský klavírista Boaz Šaron, ten také celou akci financoval.
V interiéru zachovaná pouze původní okna, kůr, dřevěné točité schodiště na kůr a dlážděná podlaha. Na kůru jsou patrná pořadová čísla pro zde stojící. V 90. letech zde byly provedeny práce, které měly odhalit sgrafita nebo jakoukoli výzdobu zabílených stěn. Bohužel z původní výzdoby nebylo nalezeno nic, zjistilo se pouze, že původní interiér byl vymalován modře. 
Dnes je synagoga využívána jako muzeum turistiky.

mapa